Lovili jsme draka, část 3

20. října 2007 v 21:37 | Jakub Jezdinský |  Povídky
První zareagoval Devlin, z jeho hole vyrazil paprsek vody a zkropil drakovu hlavu. Everil vypálil několik šípů do oblasti jeho očí, ale nic nezasáhl. Broderick s Monou pomohli kapitánu Hamiltonové na nohy a snažili se dostat dál od boje. Ale marně. Drak zařval a vychrlil plamen po elfovi, ten ale díky svým smyslům hbitě uskočil stranou. Drak měl však i jiné zbraně. Máchl svým dlouhým ocasem a Devlin už nestačil uhnout. Rána ho odmrštila několik metrů daleko a měl štěstí, že dopadl do hromady tlejícího listí. Podařilo se mu udržet svou hůl. Broderick mezitím napjal tětivu a přesnou ránou trefil draka do jazyku. Mona se zavřenými oči odříkávala nějakou melodii.
"Nemyslím, že teď je čas na básničky." podotkl Broderick.
Ale kněžka se jen zamračila vypětím a u rukou se jí začaly tvořit dvě světelné koule. Spojila je dohromady a vznikla jedna velká. A tu potom silou vůle mrštila po drakovi. Broderick měl konečně možnost si draka prohlédnout v jasném světle.
Byl obrovský, velký asi patnáct metrů, stál na čtyřech končetinách, zakončených ostrými drápy. Křídla měl složené jako netopýr, byla velká a rovněž pokrytá šupinami velkými jako lidská hlava, stejně jako zbytek jeho těla. Krk měl nejméně pětimetrový a na jeho konci byla obrovská hlava připomínající hadí. Až na oči, které zářili jedovatou žlutí a byla na nich znát známka nedávného hojení, a z tlamy, orámované obrovskými tesáky, planuly smrtonosné plameny. Drak byl celý černý. Ale jeho šupiny se rozpálily do ruda, když ho zasáhlo kněžčino kouzlo. Strašlivě zařval a v křečích se svalil na zem. Broderick si už myslel, že mají vyhráno, ale drak máchl ocasem a on a Mona byli odmrštěny do stromů. Ještě ve vzduchu se Broderick snažil přetočit, aby kněžka spadla do měkkého. Na něj. Dopadli s hlasitým křupnutím. Mona zaúpěla.
"Asi sem si zlomila ruku."
"Tak si to sprav."
"To nejde jen tak."
"Poběžíme do tábora."
"Co?"
"Všichni ostatní už tam běží."
Everil s Devlinem podpírali kapitána Hamiltonovou a spěchali lesem k vojákům. Strom nad Broderickem vzplál v ohni. A dračí ocas přerazil kmen na dvě půlky.
"Běž!"
"Rozdělíme se! Ty vpravo!" křikla Mona.
Broderick vystartoval a za běhu se snažil nasadit šíp do tětivy. Jen se ohlídnul, kde asi může být drak a naslepo vystřelil. Drak neuvěřitelně zařval. Broderickovi se zastavila krev v těle. Všechno jakoby ztichlo. Brode zastavil a pomalu se otočil. Drak řval a jednou tlapou si třel oko, ze kterého se mu řinula krev. Pak se jeho pohled zastavil na Broderickovi. Ten jen s vyděšeným výrazem sprintoval pryč. Ani se nemusel otáčet, aby zjistil, že je drak za ním. Slyšel, jak mávl křídly a vzlétl. Pak se za ním rudě rozzářila obloha a na zádech ucítil žár. Broderick snad takhle nikdy neběžel, plíce se mu nadouvaly a srdce bilo jako o život. Vlastně proč jako. V boku ho píchalo a cítil jak mu pomalu ochabují nohy. Přesto běžel jako hbitě jako jelen a ve světle zapadajícího slunce se vyhýbal všem překážkám. Ale žár za ním se blížil. Mávání křídel se zesilovalo a občas zaslechl jak drak narazil do nějakého stromu a zlomil ho jako suchou větev. A stále běžel a cítil, že už to dlouho nevydrží. Snažil se zase nasadit šíp, ale byl rád že vůbec dýchá. Na chvíli uhnul pohledem z cesty, a pak do něčeho narazil. Klopýtl a svalil se na zem. Okamžitě čekal smrt v plamenech, ale nepřicházela. Rozhlédl se a spatřil to, s čím se srazil. Byl to skřet. Zmateně klepal hlavou a pak překvapeně zazíral na Brodericka.
"Co?"
Brode okamžitě vyskočil na nohy a nechal skřeta jeho osudu. Rychlému osudu. Za okamžik naposledy zaječel v plamenech dračího hněvu. Broderick ale už viděl, jak se k němu blíží mýtina s jeho lidmi. Začal zběsile křičet. Proběhl mezi posledními stromy.
"PALTE! JE ZA MNOU!"
Ale na mýtině už stály připravení jeho muži. Všichni mířili luky nad něj a za nimi stál Oril s jakýmsi mohutným prakem. Přesekl lano a ostrý kolík se vymrštil. Přímo do draka. Jakmile se objevil nad stromy, střela ho zasáhla do břicha. Překvapeně zařval bolestí a ještě stačil několikrát mávnout křídly, než dopadl mezi stromy.
"JEDNA STŘELA NESTAČÍ! PALTE!"
Drak se napřímil a šípy mu zasáhly tlamu. Vychrlil prou plamenů ale ty se střetly s vodním kouzlem .Devlin byl tady. A Mona též. Z nezraněné ruky vymrštila další kouli Světla po nestvůře. Ale drak už věděl, co tihle lidé dokáží a vyhnul se jí. Šípům lučištníků se však nevyhnul. Mnoho se jich prostě odrazilo od šupin ale pár jich zasáhlo tlamu a dva uši. Pokud Broderick mohl říct, ten drak už toho měl dost. Vychrlil kolem sebe plameny, a pak se otočil k severu a táhle zařval. A neustále na něj dopadali šípy a kouzla. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby se neobjevili skřeti. Broderick naprosto zapomněl, že se s jedním už potkal. Z lesa přilétly šípy. Dva muži padli k zemi připomínajíce jehelníček. Ale co bylo nejhorší, zničehonic se objevil blesk a zasáhl Brodericka. Bolest prostoupila celým jeho tělem a on si přál aby to přestalo. Aby zemřel. Místo toho ho obklopila zlatá záře a bolest lehce ustoupila. Zaslzenýma očima viděl jak se z lesa vynořuje nejméně stovka skřetů a v čele nich kráčí to, co kdysi bývalo Gavinem. V hlavě se mu rozezvučel strašlivý hlas. Znělo to jako by nějaký netvor zkoušel mluvit. Až na to, že mluvil naprosto přirozeně.
"Pros Ipralea, svého pána o život."
"Drž hubu Gavine!" odpověděl mu Broderick.
"Chyba, již nejsem více Gavinem, teď když jsou mé cíle jasné, mohu odhodit masku. Drak bude můj. A ty teď zemři."
Ale drak dal znát, že s ním ještě musí počítat. Desítky skřetů byli spáleny na uhel a Iprael měl co dělat aby plamenům unikl. Bolest ustoupila a Broderick se rozhlédl. Jeho muži byli v obrané formaci obklíčeni skřety a bojovali o holý život. Drak řádil a rozséval zkázu. Naštěstí teď na skřetí straně. Vyzáblá vysoká postava, s plameny místo vlasů a děsivými nepřirozenými oči si něco mumlala a zřejmě se připravovala na kouzlo. Iprael vykřikl poslední slovo magické formule a země okolo něho zčernala. Stejně černý paprsek zamířil k drakovi. Jakmile ho zasáhl, Drak znehybněl a začal se celý třást. Ze všech tělesných otvorů mu začala téci jedovatě zelená tekutina. On mu nahrazuje krev něčím jiným, pomyslel si Broderick.
"ZASTAVTE HO!" vykřikl a hledal očima Devlina nebo Monu, ale akorát na sebe upozornil skřety a byl nucen tasit meč a odrážet jejich útoky. Drak už padnul na kolena nedýchal. Iprael se naprosto soustředil na kouzlo a předpokládal, že ho nikdo nebude rušit. Ale celkem se mýlil. Obklopena zlatým světlem, se kapitán Lena Hamiltonová dostala až k němu a jednou z očarovaných zbraní ho sekla. Iprael zasyčel a podíval se na místo, kde by měl normálně mít pravou ruku. Ale díval se pouze na krvavý pahýl. Jeho ještě se pohybující ruka se válela na zemi. Kouzlo okamžitě přestalo působit, a drak začal opět dýchat. Iprael nevěřícně pohlédl na kapitána Hamiltonovou. Ta se ho snažila ještě zasáhnout, ale její zbraně už naráželi pouze do rudého štítu kterým byl démon obklopen. Démon zavrčel a vlna černě odhodila kapitána daleko do lesa. Broderick bojoval se skřety a snažil se dostat ke své družině. Všechno bylo naprosto zmatené. Vzduchem létala kouzla a šípy. A každou chvíli někdo padl mrtvý k zemi. Obklopila ho nejméně dvacetičlenná skupina skřetů a Brode se připravoval na heroickou smrt. Avšak dračí ocas skupinu rozprášil, jako by to byli jen figurky. Broderick se otočil a hleděl do dračí tlamy. Vyděšeně uskočil a obrovské zuby ho minuly jen o pár centimetrů. Brode se odkutálel na stranu a sekl mečem. Zasáhl blánu na dračím křídle a udělal do ní metrový šrám. Křídlo ho oplatou odhodilo stranou. Broderick se rozkutálel ale měl čas popadnou luk. Nasadil šíp do tětivy a zamířil na dračí tlamu. Teď věděl, že nemine. Přesnou ranou zasadil drakovi ránu do oka. Šíp tam zmizel celý. Drak vymrštil hlavu vpřed a rozevřel čelisti. Broderick už nemohl uskočit. Zíral na mordu příšery a spoustu šípů zaseklých v ní. Když už viděl až do krku poznal, že je konec.
"Tak to sem v hajzlu." řekl a drak ho sežral.
Mona se mezi kouzly podívala na draka a viděla, jak Broderick mizí v jeho útrobách. Zaječela hrůzou. Broderick padl. Padneme všichni, pomyslela si.
Ale i v té nejtemnější chvíli můžete nalézt jiskru naděje.
Brode se octl v dračí mordě a silné polknutí ho poslalo se všemi těmi šťávami do krku. Měl neskutečné štěstí, že ho drak rovnou polkl a nerozkousal. Jediné co se Broderickovi honilo hlavou, bylo, že se nesmí dostat do žaludku. Šťávy by ho rozežraly. S námahou vytáhl meč a zařízl ho do krční stěny. Drak zařval a začal se svíjet. Broderick se začal topit v krvi ale dále urputně sekal kam mohl. A najednou meč narazil do něčeho tvrdého. Šupiny. Přes ty se nikdy nedostanu, pomyslel si Brode a naděje ho začala opouštět. Ale v tu chvíli sebou drak praštil o zem. Broderick byl stlačený jako v lisu, a cítil jak v něm něco ruplo. Neustále byl omýván dračí krví a nic neviděl, ale náhle něco ucítil. Byla to vůně lesa. Borového dřeva a jehličí. Začal si stírat krev z obličeje a zjišťovat co se děje. V drakově krku se objevila škvíra. Jak sebou bouchl o zem, narazil se na Broderickův meč. Vytrhl meč z masa a začal sekat ještě víc. Drak řval bolestí a bouchal se tlapami do těla a kousat se do křídel Broderickovi se podařilo škvíru zvětšit. Natolik, aby mohl vylézt ven.
Byl to neskutečný pohled. Z drakova krku zela díra a chlístala z ní krev. Hektolitry krve. A z té díry se náhle vyplazil velitel 18. roty. Drak stále řval, ale bylo vidět, že mu docházejí síly. Klopýtl a pak se položil na zem do obrovské kaluže vlastní krve. Dech se mu ustálil a nakonec zavřel oči a odešel z tohoto světa.
Broderick ležel vedle něho a lapal po dechu, nemohl uvěřit, co se stalo, nevěřil už ničemu. V jeho zorném poli se objevila tvář. Oril. Vypadal naprosto překvapeně.
"Co si kruci myslíš, že děláš? Bereš nám všem slávu!"
"Promiň." odpověděl mu naprosto zmatený Brode. Pak si ale vzpomněl, že jsou v bitvě. Rozhlédl se a bylo vidět, že smrtí draka jsou obě stany zaskočeny. Broderickovi vojáci na něj nevěřícně zírali. Mona se zářivě usmála. Brode žije.
"BOJUJTE VY VOLOVÉ!" zařval Broderick a popadl svůj meč. Jeho muži ihned začali plnit rozkaz. Morálka se jim zvedla, nadšení stoupalo. Skřeti naopak byli jakoby zaskočení, padali jeden za druhým.
Ale stále tu byl démon.
Odhazoval si skřety z cesty a dostával se blíž a blíž ke družině. Do cesty se mu postavil Devlin.
"Zrádče!"
"Hlupáku, mě nepřemůžeš. Zemři."
Ipraelovi se zablýsklo v ruce a Devlina zasáhl blesk. Jeho však obklopovala jakási vodní aura.
"Budeš se muset více snažit, démone."
Iprael zavrčel a rudým paprskem se snažil proděravět Devlinovu ochranu. Ten mu na oplátku z hole posílal paprsky vody. Byla to bitva dvou titánů a kdo ví jak by dopadla, kdyby nějaký skřet nezaječel strachy.
"DRÁÁÁK!"
Černý stín přelétl přes mýtinu.
"Jsou dva." zašeptal Broderick a všechno jako by bylo marné.
Oheň spálil několik skřetů na prach. Další zmizeli v zubaté tlamě. Mýtina se v podstatě vyklidila. A do středu toho všeho přistál druhý drak. Byl menší než první. Mladší. Hubenější. A taky hbitější a dravější. Sklonil hlavu k prvnímu drakovi a několikrát do něj šťouchnul, když se nedočkal odpovědi, strašlivě zařval a začal do vzduchu chrlit oheň. V očích mu plála pomsta. Opět se vznesl do vzduchu a plameny sežehl další tucet skřetů. Broderick nevěděl, co dříve. Ale Devlin zakřičel překvapením. Iprael zmizel.
"Bude ho chtít zase ovládnout!"
Drak zabíjel a skřetů značně ubylo. Brzo se začne věnovat i družině. Všichni se rozhlíželi a hledali démona. Ale ten jako by se vypařil.
"Něco zkusím." řekla Mona a zavřela oči.
"Co to děláš?"
Skřeti jakoby dostali tichý rozkaz a všichni se obrátili proti nim. Zatímco je drak pomalu pobíjel, oni se snažili zabít Brodericka a ostatní.
Ale v lese se ozval zvuk trubky a stovka šípů dopadla na skřetí šiky. Na mýtinu vjeli jezdci. Mnoho jezdců. Trubka se znovu ozvala a šípy začaly dopadat na draka. Lučištníci pálili po nestvůře, zatímco jejich koně drtili zbylé skřety. Posily přišly.
Lena Hamiltonová se prosekávala posledními skřety až k Broderickovi.
"Skřeti došli, pane veliteli. Tak už sundejte toho draka!"
Drak kroužil okolo a vypadal překvapeně. A v tom okamžiku ho obklopila černá mlha.
Zařval bolestí a jakoby zkameněl. Přesto se však dále vnášel ve vzduchu.
"Démon, najděte démona!" křičel Devlin.
Z draka začala téci krev a zelená tekutina, která spálila všechno, na co dopadla. Koně řičely a plašily se. A najednou mlha opadla a drak zařval novým hlasem. Už nebyl tmavomodrý jako předtím, ale černý se zelenými fleky. Vychrlil žlutý oheň a zabil tucet jezdců. Oril opět vypálil ze svého praku, ale drak se obratně vyhnul a dále šířil zkázu.
"Mám tě!" vykřikla Mona Harrisonová. Kolem celého jejího těla se objevil zlatý kruh světla. Zablikal a zmizel, ale okamžitě se objevil na druhé straně mýtiny. A v něm démon. Ten začal ječet a snažil se dostat ven. Ale světlo bylo čím dál tím jasnější. Iprael se ještě pokusil o nějaké kouzlo…a pak zaječel a roztekl se.
Drak se svíjel v křečích. Začal padat k zemi. Broderick zahlédl Everila, jak sedí na špičce stromu a pečlivě míří. Natáhl tětivu a v příhodný okamžik vystřelil. Rána byla absolutně přesná a neuvěřitelně silná. Proletěla drakovým levým okem, a vylétla pravým.
Drak dopadl na zem. Jeho šupiny se začaly měnit zpátky na tmavě modro. Svíjel se v bolestech, jak mu ze všech otvorů tekla zelená tekutina. Pohled na takového tvora, jak trpí, byl nesnesitelný.
"Nemůžeš to ukončit?" zeptal se Broderick Devlina.
Devlin zvedl hůl a drakovu hlavu obklopila vodní koule. Ten několikrát cukl tlapami a pak prostě zůstal ležet. Broderickovi muži začaly tleskat. Mise skončila.
"Víš, že máš zlomená nejméně dvě žebra?"
Ráno vysvitlo zářivé slunce a prohřálo celou tu bezútěšnou oblast dračího řádění.
Mona zrovna ošetřovala Brodericka Todda. Tomu se po dlouhé době do mysli vrátilo světlo.
"Opravdu, ani sem si nevšimnul."
"No jistě, velký hrdina, co vylezl z draka, necítí bolest."
"Che, ale koukám, že tobě se ta zlomená ruka zahojila rychle, zabijáku démonů."
"Když víš jak na to."
"Poslyš, napadlo mě, že cesta domů je dlouhá. Jestli nemáš doprovod, tak bych mohl…"
Ale přerušil ho Oril. Přišel k nim a pohrával si s dračím zubem.
"Až mi dojdou peníze, tak to prodám. Počítám, že mi to hodí pár peněz. Vojáci mají pár koní navíc, a tak si jednoho asi vypůjčím."
"Takže odjíždíš?"
"Svět je plný příšer, to, že jsme zabili dva draky, neznamená, že někde jinde nepotřebují mou pomoc."
"A ty jejich peníze."
"Prohlédl si mě. Hodně štěstí, tobě i kněžce."
Podal jim ruku a zazubil se. Vypadal i celkem přátelsky.
"Kdyby ti to s ním nevyšlo, krásko, tak já budu čekat?"
"Co?"
"On tě ještě nepozval na rande?"
"Zrovna sem se chystal, Orile. Vypadni už."
"Třeba se ještě uvidíme. Přijdu na svatbu."
S tím ji zamával a naskočil na koně. Ještě se pozdravil s Everilem a dalšími a zmizel mezi stromy.
"Co tím Oril myslel?" zeptala se Mona.
"Buď chvíli zticha. Cesta domů je dlouhá. Předám velení dočasně Jimovi a budeme mít spoustu času se poznat."
"To je nabídka?"
"Co ty na to?"
"Jen když mě nebudeš zdržovat. A teď mě omluv, jsou tu ještě ranění."
Svět byl náhle mnohem hezčí. Všechno bylo před nimi. Broderick se posadil a napil se z čutory nějaké pálenky. Díval se na mraky a v hlavě se mu opět začaly tvořit verše.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 WooMage WooMage | Web | 22. října 2007 v 22:33 | Reagovat

Super bitka fakt dobrý.

2 Mishasy Mishasy | Web | 23. října 2007 v 18:40 | Reagovat

no.. rozhodně překvapivý konec =)

teď se akorát tak můžu těšit, co se tu objeví příště.

3 Galeana Galeana | Web | 26. října 2007 v 15:44 | Reagovat

Ou...no teda...to je jako ti draci nesežrali?? tak teda..si mě jako naštval....

Nooooo možná ti to prominu, za ty Broderickovi hlášky :D, ale jen možná

4 Aslan Aslan | Web | 27. října 2007 v 12:58 | Reagovat

moc pěkně napsaný

5 Troll Troll | 9. listopadu 2007 v 13:05 | Reagovat

no, dost dobrej příběh, jediný, co bych tomu vytknul sou chyby v češtině...lol... no nic, jinak se mi to líbilo...

6 Hanča Hanča | 11. června 2008 v 14:30 | Reagovat

Dobrej příběh, fakt se ti povedl....jen bacha na pravopisný chyby

7 Olča Olča | 23. září 2008 v 17:26 | Reagovat

Úplně jsem to hltala! Už se těším, až budu číst tvojí knížku. "Tak to sem v hajzlu." řekl a drak ho sežral. Tohle je nejlepší hláška, myslela jsem, že je s ním fakt konec :D Skvělej příběh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama