Setkání po letech

12. června 2008 v 18:02 | Jakub Jezdinský |  Povídky
weeee.... prázdniny! A kdybych nemusel tak makat, tak sem šťastnější o to víc. No, jak sem koukal tak minulej příspěvěk vás nechal naprosto chladnými. (Hej! Chodí sem ještě vůbec někdo?) Takže nic. Vypisuju soutěž, potřeboval bych najít nějaký parádní záhlaví, abych už konečně mohl trochu pozměnit tenhle blog. Najde se někdo, kdo mi pomůže?
Jinak k následující povídce, je to taková blbinka, jako byla třeba ta vánoční povídka, reaguju tak na ty všechny fanficty o HP na celým tomhle širým netu, a věnuju ji těm, kdo si pořád myslí, že Harryho přežití byl dobrej nápad, epilog po dvaceti letech byl vhodnej, Draco Malfoy je citlivej kluk, Harry se ožení s Ginny nebo s jakýmkoliv alter-egem, který si do Bradavických příběhů dosadí ty fanfictové spisovatelky (to samý platí i o DM), a pro všechny, kteří si myslí, že Bradavice jsou jen pohádkové místo...
Tak se teda zase mějte... (jo... rozhodl jsem se, že čtené této povídky je na vlastní nebezpečí... ani nevím proč...)
____________________________________________________________________________

Eva seběhla dolů a otevřela dveře. Stál tam někdo, o kom si myslela že už ji v životě neuvidí.
"Monika? Seš to ty?"
Mezi dívkami nemohly být větší rozdíl. Eva byla oblečena podle poslední módy, byla nalíčená a vlasy měla čerstvě vyžehlené a hladké. A naopak Monika byla oblečena v něčem, co bylo moderní tak před třiceti lety, tvář měla sinalou a její vlasy byly nejpodobnější trsu slámy.
"Ahoj Evo." špitla Monika.
"Co tady děláš? Naposledy sem tě viděla na základce. A to už je přes pět let."
Monika se pousmála.
"Správně, od základky. Pamatuješ? Ty, Hana a Barbara?"
"No jasně. Hele, to sis přišla pokecat o starejch časech? Kde si vůbec byla celou tu dobu?"
Monika se dál usmívala, ale byl to už jen takový úšklebek.
"Nějak tak. Jenom sem se zastavila. Na pokec."
"To je fajn. Kam si vůbec šla na střední?" ptala se dál Eva, ale nevypadala, že by jí to nějak zajímalo.
"To je teď fuk. Ty, Hana a Barbara jste byly královny školy. Nový hadry, kluci po vás jeli, prostě jste si to užívali. A co já? Nicka. Šedá myš…"
"Hele to už je dávno a…"
"Ticho. Smáli jste se mě. Nadávali mi. Šikanovali jste mě. Pamatuješ, jak jste mi ukradli šaty, když jsem se sprchovala? To byli časy."
"Počkej…"
"Chceš vědět kam jsem šla na střední? Přijali mě na fakt zvláštní místo. Opravdu podivný. Takovej internát, koukala bys, myslím, že by se ti to taky líbilo."
"Co? Moniko, co to povídáš?"
"Evo, chceš vědět co jsem se tam naučila?"
Monika vytáhla z kapsy něco, co Eva pokládala za obyčejnou hůlku.
"Ta škola mě změnila, už nejsem šedá myš. Sbohem."
Namířila hůlkou na Evu.
"Moniko?"
"Avada Kedavra!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Galeana Galeana | Web | 14. června 2008 v 13:40 | Reagovat

Tak takhle nějak to holt chodí ve skutečném světě, když člověk dostane moc a nebo je silnější než ten druhý.

Vzhledem k tomu co píšeš je tohle totální ptákovina a vůbec se to sem nehodí, ale chápu, že chceš ukázat, že HP svět není jen ten sladký z povídek na netu...

2 Ája Ája | Web | 23. června 2008 v 10:09 | Reagovat

A co bys chtěl na to záhlaví?

3 Jezďa Jezďa | Web | 23. června 2008 v 13:11 | Reagovat

: ) to právě nevim...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama